folgravidformen-banner

jpg3encyklopedie-banner

banner-folgravid3

Tipy
Přecitlivělé dítě: Co na něj platí?

8. dubna 2017

Přecitlivělé dítě: Co na něj platí?

Kategorie: Děti a rodina, Připojené tagy: slzy přecitlivělost pláč výchova dítě

preventan-mimiforum-banner

Není pochyb o tom, že každé dítě je jiné. Jedno průbojné a nebojácné, druhé přecitlivělé, které brečí pro každou drobnost. Co ale právě na to druhé nejvíce platí?

Každé dítě je jiné a zdaleka ne každé je průbojné, umí si poradit a dovede se bránit. Nemalá část dětí je přecitlivělá, všechno si bere a pláče kvůli každé maličkosti.


Zvýším hlas a hned se rozpláče

„Dcera je extrémně přecitlivělá. Stačí, když na ni zvýším hlas a hned se rozpláče. Když se jí něco nepodaří napoprvé, ihned začne brečet. Všechno je jí líto a reaguje přehnaně. Polije se polévkou a hned brečí, že si zničila tričko a podobně. Je jí pět let a já pořád doufám, že z toho vyroste, jinak to nebude mít v životě lehké,“ svěřuje se Michaela (32).


Není den bez slz

Podobnou zkušenost má i paní Stanislava (37). „Syn je od narození velice citlivý. Je spíše samotář a velmi špatně nese jakýkoli neúspěch. Je neprůbojný a neumí si poradit se spoustou běžných situací. Když do něj jiné dítě strčí, hned pláče. Když dostane ve škole dvojku, brečí. Všechno je mu líto a nepamatuji den, který by se obešel bez slz. Doufám, že to s věkem přejde. Podle rodičů jsem na tom byla podobně a žádné následky to na mně nezanechalo.“

deti-a-rodina-precitlivele-dite-ii-sh-nahled
Citlivé děti se často bojí

Citlivé děti bývají často také bojácné. Pokud jim někdo ublíží, a klidně stačí, aby do nich jiné dítě jen strčilo, hned brečí a mají strach se na místo či do kontaktu s dotyčným vrátit. Mohou se také bát odloučení od matky, na kterou bývají často fixované (tzv. separační úzkost). Některé z přecitlivělosti vyrostou, jiným zůstane. V každém případě je ale dobré brát povahu dítěte na vědomí a podle ní postupovat i ve výchově. Přinášíme pár tipů, jak na to.


Tipy MIMIFORA:
Jak na citlivé dítě

-    Nevysmívat se mu a neponižovat jej. Takové chování může vést k neurotickým poruchám i k řečovým problémům, např. ke koktavosti.
-    Mluvit s ním klidně, zbytečně nezvyšovat hlas a nekřičet. Takové chování ho většinou ještě více rozpláče.
-    Povzbuzovat ho a snažit se mu zvednout sebevědomí. Chválit ho a vyzdvihovat v tom, v čem je dobré.
-    Když začíná brečet, snažit se rychle odpoutat jeho pozornost a něčím ho zaujmout.
-    Nestavět výchovu na zákazech a příkazech, snažit se mu vyjít vstříc porozuměním a laskavostí.
-    Netrestat jej a nekárat za to, že je citlivější a více brečí. To by mohlo opět vést k neurotickým problémům.
-    Dávat mu dostatečně najevo, že ho máte ráda a jste jeho oporou. Je třeba, aby mělo jistotu, že se na vás může kdykoli s čímkoli obrátit.

Text: asm
Foto: Shutterstock.com

5 Posledních příspěvků v diskusi
20:23 23.02.2018 - Milena -

Bez nadpisu

Tak to bylo i s naší Mončou, vždycky se hned rozbrečela, a to jsem ani nemusela zvýšit hlas. Nakonec pomohlo to, že jsme koupili tohoto medvěda – hrackyzadobre­kacky.cz/hrac­ky-pro-nejmensi/velky-plysovy-medved-110-cm , který dělal takového jejího „psychologa“. Vždycky jsme na ni skrz něj v klidu mluvili a povzbudili ji a to ji po chvilce uklidnilo a někdy i rozesmálo. 

Vstoupit do diskuse >>

Související články a diskuse