1. lunární měsíc

Encyklopedie >> Těhotenství >> 1. lunární měsíc

Každá žena snáší těhotenství jinak – některé je špatně od začátku, jiná trpí nevolnostmi každý večer a další, kdyby nedostala těhotenskou průkazku, ani neví, že je v jiném stavu. Obvyklé příznaky těhotenství jsou:

● vynechaná menstruace

● ranní nevolnost

● zvýšená citlivost prsů

● bolest hlavy spojená s únavou

● nadmuté břicho

● vaginální výtok bez svědění

● podrážděnost na různé pachy a chutě.

Může se stát, že budete trpět všemi uvedenými příznaky, a nebo také žádným. Každé těhotenství je opravdu individuální.

10 lunárních měsíců

Těhotenství většina maminek počítá podle kalendářních měsíců – normální průběh těhotenství tedy trvá devět měsíců. Gynekologové a porodníci se však řídí podle lunárních měsíců, kde je délka gravidity o měsíc delší (deset měsíců v periodě 28 dnů).

Další chybou (nebo spíše nedorozuměním) je určování stáří plodu podle data poslední menstruace. Maminky většinou stáří plodu určují podle předpokládaného otěhotnění neboli koncepce a ne podle poslední menstruace (mimochodem tento údaj se uvádí i jako první v těhotenské průkazce). Pokud se reálné stáří plodu liší velkou odchylkou, udává se i stáří plodu podle prvního ultrazvukového vyšetření, které vám provede váš gynekolog.

0 – 4. týden

Prvním lunárním měsícem se rozumí období od nultého do čtvrtého týdne gravidity, tedy doby, kdy došlo k oplodnění vajíčka, jeho rýhování, putování vejcovodem do dělohy včetně finálního uhnízdění v děložní sliznici a období tzv. embryogeneze (vznik základů všech tkání i plodových obalů a placenty).

V tomto období se většinou nastávající maminka teprve dozvídá radostnou novinku (a s jistotou je jí potvrzena). Pokud se tedy chystáte k plánovanému těhotenství, udělejte si ihned po vynechání menstruace těhotenský test a v pozitivním případě si jej nechejte ověřit od gynekologa.

Zárodek

Oplodněné vajíčko, zygota, se začíná během několika málo hodin po oplodnění rýhovat. To znamená, že se začíná postupně dělit – nejdříve přes dvoubuněčný, poté čtyřbuněčný útvar, a asi po 96 hodinách vzniká blastocysta složená z přibližně sta buněk. Zhruba po týdnu dochází k uhnízdění ryhovaného vajíčka v děložní sliznici. V počátku se zárodek vyvíjí velmi rychle – po týdnu se již jedná o několik stovek buněk, které se začínají seskupovat podle předem určeného způsobu. Každá buňka má svou úlohu – z některých se vyvíjí samotný zárodek, z jiných naopak podpůrné tkáně živící embryo.

Přeměna na embryo

Zhruba desátý den po oplodnění se shluk buněk na jednom pólu rýhovaného vajíčka začne přeměňovat v embryo, ve kterém se vytvářejí tři typy tkání.

● vnitřní vrstva (entoderm) – je základem pro plíce, játra, slinivku břišní a trávicí systém

● střední vrstva (mezoderm) – je základem pro kostru, svaly, ledviny

● zevní vrstva (ektoderm) – je základem pro vznik kůže, vlasů, očních čoček, zubní skloviny a nervového systému

Buňky všech tří zárodečných vrstev se pomalu pohybují na předem určené místo a tvar zárodku se postupně zužuje do špičky a tvarem připomíná slzu.

Povinné lékařské prohlídky

Přestože si doma můžete pomocí těhotenského testu určit graviditu, s konečnou platností vám ji musí potvrdit gynekolog pomocí ultrazvuku nebo krevních testů. Obě vyšetření se dělají na principu zjišťování množství těhotenského hormonu (lidského choriového gonadotropinu), který je vylučován právě rýhovaným vajíčkem (blastocystou). Navíc se kromě potvrzení

gravidity z krve dá určit i délka těhotenství. 

 

 

Text: boh

Foto: Ingimage.com, SXC