Kategorie: Sex a vztahy, Připojené tagy: pochvala sebedůvěra kritika sebevědomí dítě

Dítě nechválit, jen kritizovat? To rozhodně není dobrá cesta k tomu, jak mu zvýšit sebedůvěru a sebevědomí. Právě naopak. 

„Jsi úplně nanic!“, „Z tebe nikdy nic nebude, jsi úplně nemožný!“. Tyto a podobné věty často vycházejí z úst rodičů, aniž by si uvědomovali jedno – tímto přístupem svým dětem start do života neusnadní. Naopak jim srazí sebevědomí a sníží sebedůvěru.

 

Děti pochvalu potřebují

Někteří rodiče, a častěji otcové, jsou přesvědčeni, že takováto výchova je jediná správná. Dítě nebude dělat nic pořádně a nic se nenaučí, pokud ho za vše nezkritizují. Nemůžou ho přece chválit, když se mu nedaří, vždyť by ho to nemotivovalo! To je ale omyl. Aby si děti začaly věřit, podporu a pochvalu nezbytně potřebují.

 

Otec syna jen kritizuje

„Syna se snažím za vše, co se mu podaří, chválit, vidím, že z toho má radost a snaží se víc. Jeho otec dělá ale pravý opak. Neustále ho kritizuje. Podle něj je na něm všechno špatně, nic neumí, je nejhorší. Nikdy v životě ho nepochválil. Syn pak pláče a nechce s otcem vůbec být. Chodí za mnou se slzami v očích, že se nikdy nic nenaučí, že je nanic, neschopný a nic z něj nebude. Jsem z toho nešťastná, s otcem totiž není řeč,“ vypráví Klaudie (35).

 

Co tedy dělat, když se dětem nedaří a dělají chyby? 

 

Kritizovat ano, ale konkrétně

Neznamená to, že bychom se jakékoli kritice měli vyhnout, abychom dětem náhodou neublížili. Je ale třeba myslet na to, jak to děláme. Kritizovat bychom měli jen onu konkrétní věc, která se nedaří, avšak zároveň s tím navrhnout řešení (např. pomoc, doučování apod.). Nikdy by se to nemělo obrátit proti dítěti jako takovému (Jsi zcela neschopný, nic neumíš a nikdy nebudeš apod.).

 

Chválit, kdykoli to jde

S dětmi je to jiné než u dospělých. Kdybyste neustále chválila jednoho dospělého, hrozí, že zpychne, naroste mu hřebínek a bude si o sobě myslet, že je něco extra. U dítěte, kterého chválíte, to ale nehrozí. Bude mít radost, pochvala ho bude motivovat. Můžete chválit jak konkrétní čin, tak dítě celkově. Když dítě něco dělá dobře, nepovažujte to za automatické. Naopak ho slovně oceňte.

 

Nemít přehnané nároky

Častým problémem rodičů je, že na dítě mají příliš vysoké nároky. A protože to jich nedosahuje, jen ho kritizují a paradoxně ho srážejí k zemi. Je proto třeba dobře zvážit svá očekávání a požadavky a objektivně zhodnotit, zda k nim dítě vůbec má dispozice. Podle toho je pak třeba se zachovat. Berte dítě takové, jaké je. Se všemi klady i zápory, s nedostatky a plusy. Nemějte přehnané nároky.

 

Text: lju

Foto: Sxc.hu