30. června 2011

Chceme miminko: V rodině máme Downův syndrom!

Kategorie: Děti a rodina, Připojené tagy: nebezpečné prostředí cysty bulimie anorexie choroby žena můž menstruace neplodnost vady vrozené miminko syndrom down

S Downovým syndromem se u nás ročně narodí asi sedmdesát dětí. Přitom u velké části z nich testy ani ultrazvuk žádnou vadu nepotvrdily. Existuje nějaká možnost, jak miminko chránit před vrozenými vývojovými vadami?

„S manželem se už delší dobu snažíme o miminko, ale zatím se nám nedaří. Roli u mě jistě hraje i psychika. Mám strašný strach, že dítě bude postižené. Moje sestra má totiž chlapečka s Downovým syndromem, a když vidím, jak se o něj musí starat, bojím se, aby to nepotkalo i nás. Moc bych si přála zdravé dítě," svěřila se čtenářka Šárka (31).

Co je to Downův syndrom (DS)?

Jde o jednu z nejznámějších a nejčastějších vrozených vývojových vad – chromozomálních odchylek. Zatímco zdravý člověk má v každé buňce 46 chromozomů ve 23 párech, děti s Downovým syndromem mají 47 chromozomů ve 22 párech, 21. pár má tři chromozomy. Ve světě se onemocnění vyskytuje přibližně u jednoho ze 700 narozených dětí, u nás připadá jedno nemocné dítě na 1500 narozených. Za rok se jich u nás narodí zhruba sedmdesát a několik desítek těhotenství je kvůli diagnostikovanému DS předčasně ukončeno.

Častější u dětí starších rodičů

Lékaři se dodnes nemohou shodnout na tom, proč se tento syndrom objevuje. Jistou roli hraje věk rodičů – DS se častěji vyskytuje u dětí starších párů – u matek nad 35 let a otců nad 50 let. Pohlaví dítěte v tomto případě nehraje roli – DS postihuje stejně dívky i chlapce. Důležité je si uvědomit, že vývoj dítěte s DS probíhá pomaleji, ale to neznamená, že se nemůže začlenit do společnosti.

Mnohem větším rizikem jsou doprovodné symptomy. DS totiž způsobuje náchylnost k různým nemocem. Naprostá většina jedinců trpí mentální retardací. Děti s DS mívají řadu vrozených vad – potíže se srdíčkem a štítnou žlázou, epilepsii apod. To vede k jejich vysoké úmrtnosti v poměrně nízkém věku.

Děti s DS chodí do běžných škol

Když se řekne Downův syndrom, většina lidí si vybaví právě mentálně retardované děti. Jenže onen stupeň retardace může být minimální a není žádnou výjimkou, že děti navštěvují normální školy a zapadnou do kolektivu. O tom, že mají Downův syndrom, často vypovídá jejich typický vzhled, někdy označovaný jako »mongoloidní« – tedy nižší postava, krátký krk, šikmo posazené oči, menší hlava, kulatý obličej a kožní řasa ve vnitřních očních koutcích, ruce s krátkými prsty.

Zajímavost MIMIFORA

Pravděpodobnost vývojové vady plodu mohou odhalit tzv. triple testy, biochemické vyšetření z krve matky, které se provádějí zhruba v 16. týdnu těhotenství. Výsledky upozorňují na riziko onemocnění plodu. Genetik pak může doporučit odběr plodové vody – amniocentézu, ta s vysokou pravděpodobností určí genetické postižení plodu. Matky však často odmítají odběr plodové vody podstoupit z důvodu, že hrozí malé riziko potratu (zhruba 1:100).

Prevencí je kyselina listová

Na vrozených vadách se podílejí genetické faktory a vlivy prostředí. Vědci se však shodují v jednom – riziko vrozených vývojových vad může snížit užívání kyseliny listové, nejlépe již tři měsíce před plánovaným těhotenstvím. Ukázalo se totiž, že ženy, kterým se narodilo dítě s Downovým syndromem, měly v těle nižší hladinu kyseliny listové. A právě ta hraje významnou roli při rozdělování chromozomů. Důležité proto je dodávat jí do těla dostatek pomocí vhodné stravy –nejvyšší obsah má především špenát, kapusta a růžičková kapusta, brokolice, chřest, z masných produktů pak zejména játra, dále vejce, kvasnice atd. Pomáhají také multivitaminové přípravky obsahující kyselinu listovou.

Příběhy čtenářek, které mají děti s Downovým syndromem

Jiřina (36): „Měla jsem vzorové těhotenství, všechno probíhalo, jak má. Absolvovala jsem různé ultrazvuky, stejně jako triple testy. Vše svědčilo o tom, že se nám narodí zdravá holčička. Rodila jsem císařským řezem, a když jsem se probrala z narkózy, dítě u mě nebylo a nikdo mi nechtěl nic říct. Po dlouhé době přišel doktor a oznámil diagnózu, která mě položila – mé dítě má Downův syndrom a vrozenou srdeční vadu! Dali mi na výběr – buď ho dám do ústavu, nebo si ho nechám a budu se o něj starat 24 hodin denně. Několik hodin jsem probrečela a nakonec se rozhodla – je to přece moje dítě! Vzala jsem si ho domů. Dnes je dceři osm, chodí do normální školy a je to naše sluníčko. Nikdy a za nic bych ji nevyměnila."

Zdena (29): „Těhotenství u mě probíhalo pořádku, triple testy vyšly dobře. Přesto se mi narodilo dítě s Downovým syndromem a dalšími přidruženými vadami. Měla jsem doma již čtyřletou dceru a nedovedla si představit, jak bychom fungovali s postiženým synem. Možná mě za to mnohé odsoudí, ale dala jsem ho do ústavu. Je mu rok a prý je na úrovni tříměsíčního dítěte. Vím, že bych na péči o něj neměla sílu. Další dítě ale chceme, a tak se snažím znovu otěhotnět."

Text: mob

Foto: Ingimage.com, Dreamstime.com